Moje cesta za opicemi: Monkey Town - Monkeyland - Monkey World

Když jsem si na podzim roku 2006, po roce a půl na místě vzdělávacího pracovníka v zoo ve Dvoře Králové, začala "plánovat" svou cestu za primáty, netušila jsem, kam až to dojde. Výsledek je mnohem vtipnější, než bych sama kdy vymyslela:-) Neboli, v překladu: z opičího města přes opičí zemi do opičího světa! Co si přát víc...:-) Posloupnost překvapivě odpovídá nejen co se názvů, ale i úrovně zařízení týče...Než rok 2006 skončil, podařilo se mi získat místo dobrovolníka ošetřovatele primátů v Jižní Africe. A tam to tedy na jaře 2007 všechno začíná...dál jste si to tu už ale mohli přečíst...já si to rekapituluju spíš sama pro sebe, protože ještě pořád nemůžu uvěřit, že na konci téhle cesty skutečně je placené místo ošetřovatelky šimpanzů a jiných primátů v jednom z nejlepších center na záchranu primátů na světě...

Ovšem má to jeden háček - jako ostatně všechno. Jedním z nejlepších tohle centrum není náhodou. Za první dva dny zaškolování jsem pochopila proč, a že půlroční zkušební doba a poměrně častá výměna zaškolujícího se personálu je daní za to, že zvířata, která se sem dostanou, mají tu nejlepší péči, jakou si vůbec můžou přát. A že si ji po letech špatného zacházení z rukou jiných lidí rozhodně zaslouží! Zubožená laboratorní zvířata i odrostlí a více nezvladatelní domácí mazlíčci a vysloužilí adepti zábavního průmyslu tu mají jistotu, že už je nic zlého nečeká. Zajišťuje jim to velká spousta lidí, kteří mají na starost nejen perfektní čistotu jejich obydlí, ale i denodenní zábavu a vyváženou stravu. Na každý váš krok tu existuje protokol, a pokud na tohle perfekcionalistické prostředí nemáte, žádný problém, na vaše místo se každý den třesou další desítky zájemců! Já jsem tím vším, ještě navíc ve srovnání s předchozími zkušenostmi, naprosto nadšená - jestli na to ale budu mít, to ukáže až čas. Zatím jsem z toho jen chytla chřipku:-) Všichni mě ujišťují, že je to normální, že začátky jsou tu vždycky těžké, tak mi držte palce;-)