První měsíc / First month

Na Picase najdete spoustu nových březnových fotek, ať už z mých dvou výletů do Southamptonu a Poolu, tak z Monkey Worldu a okolí. Zítra mě budou stěhovat do vesnice, a minulý týden už tomu byl měsíc, co jsem sem nastoupila, tak to bude chtít nějakou rekapitulaci. Tak já něco vytvořím:-)

You can find loads of new pictures on my Picasa Web Gallery, with the end of March and first month of my stay in Monkey World. I am being moved to the village tomorrow, so I have packed again today...Hopefully will write more as soon as I will be settled again:-)

Fotky a pozvánka na návštěvu

Ještě dvě poznámky - dala jsem vám sem první fotky, spíš jen pro představu, nic extra, a místo psaní dalšího příspěvku jsem se nějak neplánovaně rozepsala do popisků...tak mi dejte vědět, co je pro vás lepší, jestli text odděleně (když si najdu dost času, abych něco smyslupného zplodila, což bohužel většinou znamená, že textu je tu pomálu), nebo takhle v komentářích k fotkám (zařídím se podle toho v popiscích fotek z Afriky:-).

Druhá poznámka se týká faktu, jak jsem vás sem všechny srdečně zvala na návštěvu! Tak to pozvání samozřejmě pořád platí, moc ráda vás tu všechny (i když ne najednou:-) uvidím - budu vám ale muset dát vědět, až budu na návštěvy připravená, v momentální situaci to zatím není úplně proveditelné:-( Jsem ubytovaná na pozemku parku, což je super, protože je to v podstatě v lese a mám tak blízko do práce, ale jinak mě to staví do stejné situace jako v Africe - bez auta jsem tu vyřízená. Takže pokud tu budu opravdu zůstávat delší dobu, budu si ho muset pořídit, a jelikož tu není žádná volná postel ani nic jiného na spaní, k tomu ještě nějaké náhradní matrace nebo rozkládací gauč, abyste tu měli kde složit kosti:-) Tak vydržte. A tady pro vaši orientaci, kde že se to teď zase vyskytuju -ta červená tečka...

Moje cesta za opicemi: Monkey Town - Monkeyland - Monkey World

Když jsem si na podzim roku 2006, po roce a půl na místě vzdělávacího pracovníka v zoo ve Dvoře Králové, začala "plánovat" svou cestu za primáty, netušila jsem, kam až to dojde. Výsledek je mnohem vtipnější, než bych sama kdy vymyslela:-) Neboli, v překladu: z opičího města přes opičí zemi do opičího světa! Co si přát víc...:-) Posloupnost překvapivě odpovídá nejen co se názvů, ale i úrovně zařízení týče...Než rok 2006 skončil, podařilo se mi získat místo dobrovolníka ošetřovatele primátů v Jižní Africe. A tam to tedy na jaře 2007 všechno začíná...dál jste si to tu už ale mohli přečíst...já si to rekapituluju spíš sama pro sebe, protože ještě pořád nemůžu uvěřit, že na konci téhle cesty skutečně je placené místo ošetřovatelky šimpanzů a jiných primátů v jednom z nejlepších center na záchranu primátů na světě...

Ovšem má to jeden háček - jako ostatně všechno. Jedním z nejlepších tohle centrum není náhodou. Za první dva dny zaškolování jsem pochopila proč, a že půlroční zkušební doba a poměrně častá výměna zaškolujícího se personálu je daní za to, že zvířata, která se sem dostanou, mají tu nejlepší péči, jakou si vůbec můžou přát. A že si ji po letech špatného zacházení z rukou jiných lidí rozhodně zaslouží! Zubožená laboratorní zvířata i odrostlí a více nezvladatelní domácí mazlíčci a vysloužilí adepti zábavního průmyslu tu mají jistotu, že už je nic zlého nečeká. Zajišťuje jim to velká spousta lidí, kteří mají na starost nejen perfektní čistotu jejich obydlí, ale i denodenní zábavu a vyváženou stravu. Na každý váš krok tu existuje protokol, a pokud na tohle perfekcionalistické prostředí nemáte, žádný problém, na vaše místo se každý den třesou další desítky zájemců! Já jsem tím vším, ještě navíc ve srovnání s předchozími zkušenostmi, naprosto nadšená - jestli na to ale budu mít, to ukáže až čas. Zatím jsem z toho jen chytla chřipku:-) Všichni mě ujišťují, že je to normální, že začátky jsou tu vždycky těžké, tak mi držte palce;-)